Ú, ú, ú, týdl, tanana ...
Znát na kapsách mám v bídě
a kolem špína pavlačí,
možný je trable spoutat v pálence
a on ví, že to nestačí.
A tak Fána zvanej Vánek,
prošlí chůzí kocouří,
po nocích krátí spánek
všem tlustejm hokinářům
jak oko zamhouří.
To je on, on, Fána král,
léta třicátý běžej dál,
kéž to Vánek Fána ví,
co mu zejtřek připraví.
Sám Kolben, ba i Daněk,
kdyby měli tušení,
jak má Fána ruce šikovný,
no tak by byli spocení.
On velkým písmem plní stránky
a bere sílu akciím,
ten, dřív neznámej Vánek,
je králem všech stránek
a dav mu připíjí.
To je on, on, Fána král,
léta třicátý běžej dál,
kéž to Vánek Fána ví,
co mu zejtřek připraví.
Má holku, zvanou Broskvička,
tváře jak hebkej pel,
kam jen čert nechce sám,
tam dívku nastrčí,
jó, Fáno, bohužel.
Už se blíží černej pátek,
stačí holka maličká,
zavřou se brány
a za prodej pány
má prachy, Broskvička.
To je on, on, Fána král,
léta třicátý běžej dál,
kéž to Vánek Fána ví,
co mu zejtřek připraví.
Šedej mundúr a starej ešus
a deset kroků před sebou,
zlej plamen má v hrudi,
ví, jak se ze sna budí,
vzpomínky, když zazebou.
To je on, on, Fána král,
léta třicátý běžej dál,
kéž to Vánek Fána ví,
co mu zejtřek připraví.
To je on, on, Fána král,
léta třicátý běžej dál,
kéž to Vánek Fána ví,
co mu zejtřek připraví.
Kéž to Vánek Fána ví,
co mu zejtřek připraví,
ou, o, o, ou, ou.
|
Karel Černoch:
Karel Černoch:
Karel Černoch:
Bára Basiková:
Karel Černoch:
