Kolik veršů znáš,
že mě nazýváš,
tou černou pannou,
černou pannou jen.
Tak přestaň lhát,
tak přestaň lhát,
já raděj chci tu
všední prózu znát.
Jsi hochu bláhový,
bláhový, bláhový lhář,
já tě znám a vím,
že dál, ty se mnou,
se mnou rád bys hrál.
Co to zase máš,
proč mě nazýváš,
tou bílou vránou,
bílou vránou jen.
Jsi černý hráč,
jsi černý hráč,
jsi falešný
a ďáblům nasloucháš.
Jsi hochu, bláhový,
bláhový, bláhový lhář,
já tě znám a vím,
že dál, ty se mnou,
se mnou rád bys hrál.
Kolik hříchů máš,
stejně počítáš,
s tou pekel bránou,
pekel bránou jen.
Nesnaž se mi smát,
teď náhle smát,
já budu přece
u tý brány stát.
Jsi hochu, báječný,
báječný, báječný lhář,
já tě znám a vím,
že dál, ty se mnou,
se mnou rád bys hrál.
Jsi hochu, báječný,
báječný, báječný lhář,
já tě znám a vím,
že dál, ty se mnou,
se mnou rád bys hrál.
Jsi hochu, báječný,
báječný, báječný lhář,
já tě znám a vím,
že dál, ty se mnou,
se mnou rád bys hrál.
|
Laďka Kozderková:
