Spolu: Jó, když my byly jen dítka,
táta náš jen nutil číst a psát,
měl svůj cíl, ten správnej muž,
co z nás batolat se má stát.
Jana: Že já mám být vtipnou dívenkou,
pak, že si má bohatej mě vzít.
Karel: Já mám jít zase do škol,
jméno získat, sedm titulů v kapse mít.
Spolu: A dítka propadly toulkám, toulkám,
a táta si říká, to koukám
a místo školy zábava a zpívání,
to patří k těm krásným toulkám.
My dlouho, dlouho byly bez peněz,
musím říct, že jsme někdy ještě dnes,
my neměly dům, ani ten podnájem
a žádný plat jen, když vám zahrajem.
Jana: Já si řekla tenkrát, že bylo mi líp.
Karel: Já vím, když táta náš v rukou tě hřál.
Spolu: Osud náš ten byl by jistější,
jen dělat všechno jak si táta přál
a my dva propadli toulkám, toulkám
a táta si říká, to koukám,
a místo školy zábava a zpívání,
to patří k těm krásným toulkám.
Teď se k nám úspěch přiklání
a táta náš se smířil s tím,
že je zpěv povolání,
rozdávat smích, že není neštěstím.
Karel: Rozdávat smích a náladu mít.
Jana: Holka tě nechá, bolí tě kříž.
Karel: Ha, ha, cesty a prach,
ale není čas klít,
všechno žene tě dál, proč to víš.
Spolu: To dítka propadly toulkám, toulkám
a táta si říká, to koukám
a místo školy zábava a zpívání,
to patří k těm krásným toulkám.
Toulkám, toulkám
a táta si říká, to koukám
a místo školy zábava a zpívání,
to patří k těm krásným toulkám.
Toulkám, toulkám
a táta si říká, to koukám
a místo školy zábava a zpívání,
to patří k těm krásným toulkám.
|
Lucie Bílá:
Karel Gott:
Karel Gott:
Karel Gott:
Marika Gombitová:
