Řekni mi vločko ledová,
co dělá královna sněhová
a komu střepina zrcadla
právě teď do duše dopadla.
Co dělá malý Káj,
má pořád místo srdce led
anebo právě teď
svou dětskou lásku vede zpět
domů, kde čeká je oba krásný sen
a tak vločce, kdysi bílé,
šeptám rozpustile
díky, pane Andersen.
Za modré nebe uprostřed mraků,
za vůni květů, když padá sníh,
za vločky sněhu, za písně ptáků,
za stovky příběhů pohádkových,
za srdce z ledu, co při nich tají,
za dětské oči, které se věčně ptají.
Co dělá malý Káj,
má pořád místo srdce led
anebo právě teď
svou dětskou lásku vede zpět
domů, kde čeká je oba krásný sen
a tak vločce, kdysi bílé,
šeptám rozpustile
díky, pane Andersen.
Za modré nebe uprostřed mraků,
za vůni květů, když padá sníh,
za vločky sněhu, za písně ptáků,
za stovky příběhů pohádkových,
za srdce z ledu, co při nich tají,
za dětské oči, které se věčně ptají.
Co dělá malý Káj,
má pořád místo srdce led
anebo právě teď
svou dětskou lásku vede zpět
domů, kde čeká je oba krásný sen
a tak vločce, kdysi bílé,
šeptám rozpustile
díky, pane Andersen.
|