Tvář je čistá stráň,
smích prchavej dým,
vám vždy posílám
svůj pohlednej stín.
Znám už ten tvůj plán
a zástup lidí tvých,
já studenou se zdám,
mě právě zadusí.
Až osamotě úsmev
mi zazáří,
snad bude to za chvíli,
možná dřív.
Jen v okamžiku
závrati se musíš vzdát
a na svět se do návratu
nesmíš ptát.
Znám už ten tvůj plán
a zástup lidí tvých,
já studenou se zdám,
mě právě zadusí.
Až osamotě úsmev
mi zazáří,
snad bude to za chvíli,
možná dřív.
Jen v okamžiku
závrati se musíš vzdát
a na svět se do návratu
nesmíš ptát.
Až osamotě úsmev
mi zazáří,
snad bude to za chvíli,
možná dřív.
Jen v okamžiku
závrati se musíš vzdát
a na svět se do návratu
nesmíš ptát.
|