Obzor už světlem vítá,
hladina hloubce sílu dá
a něhu objětí o útes tříští.
Touha se s dálkou sčítá,
utajená a sžíravá,
slabiky v souvětí mění na příští.
Cestu znáš, jen křídla mít,
v příboji zlé sny spláchnout,
otčenáš a meč i štít,
jen s nimi dá se žít.
V kameni tvář se skrývá,
mluví a k ránu přísahá,
myšlenky v zajetí ze slz i smíchu.
Do duše týdny vrývá,
den za dnem mizí v dálavách,
jednou však doletí za zemí hříchů.
Cestu znáš, jen křídla mít,
v příboji zlé sny spláchnout,
otčenáš a meč i štít,
jen s nimi dá se žít.
Obzor už světlem vítá,
hladina hloubce sílu dá
a něhu objětí o útes tříští.
Cestu znáš, jen křídla mít,
v příboji zlé sny spláchnout,
otčenáš a meč i štít,
jen s nimi dá se žít.
Cestu znáš, jen křídla mít,
v příboji zlé sny spláchnout,
otčenáš a meč i štít,
jen s nimi dá se žít.
|
Kern:
Alkehol:
Banana:
