Jarní dech stříbrných jív,
laň, co jde mýtinou,
všechno, co neznal jsem dřív,
všeho si príčinou.
Louka, co nabízí stráním
duhu sváteční, sváteční,
to jen ty, lásko, dovedeš pro mne být.
Ó, Magdaléno,
píšu křídou do dlaní,
tvé bílé jméno,
bílé lásky vyznání.
Ó, Magdaléno,
ó, Magdaléno,
vůni všech růží
v lásce tvé cítím rád.
Ó, Magdaléno,
píseň má už zná tvůj rým,
zpívám tvé jméno,
zpívám tónem svátečním.
Ó, Magdaléno,
ó, Magdaléno,
vůni všech růží
v lásce tvé cítím rád.
Července zrající žár,
chladivý říční proud,
horký klid, touha i dar,
pokojní vlídní kout.
Podzim, co nabízí révám
jiskru vzácných vín,
vzácných vín,
to jen ty, lásko, dovedeš pro mne být.
Ó, Magdaléno,
píšu křídou do dlaní,
tvé bílé jméno,
bílé lásky vyznání.
Ó, Magdaléno,
ó, Magdaléno,
vůni všech růží
v lásce tvé cítím rád.
Ó, Magdaléno,
píseň má už zná svůj rým,
zpívám tvé jméno,
zpívám tónem svátečním.
Ó, Magdaléno,
ó, Magdaléno,
vůni všech růží
lásce tvé dávám rád.
|
