V údolí zaplály ohně a zavoněl dým, je nás tu hodně a svůj příběh sním. Škrtněte sirkou, ať zaplaví jas, najde i řeku a každýho z nás. Už se jaro z kopců blíží v ruce drží petrklíč, zametá s ním sníh a dole v údolí řeky stoupají, až vystoupí z břehů potok rozvodněný, do přírody vrhnem se i my. V údolí zaplály ohně a zavoněl dým, je nás tu hodně a svůj příběh sním. Škrtněte sirkou, ať zaplaví jas, najde i řeku a každýho z nás. Z jižních Čech se blíží léto, drží náruč kopretin a těmi vyhání staré jaro ze strání a stráně tleskají, až celá příroda zatleská, zmizne nálada nehezká. V údolí zaplály ohně a zavoněl dým, je nás tu hodně a svůj příběh sním. Škrtněte sirkou, ať zaplaví jas, najde i řeku a každýho z nás. Podzim potácí se krajem, nese astry na dlaních, pak je hází z oblohy létu přímo pod nohy a léto odchází, přátelíme se s podzimem, trochu bláta mu prominem. V údolí zaplály ohně a zavoněl dým, je nás tu hodně a svůj příběh sním. Škrtněte sirkou, ať zaplaví jas, najde i řeku a každýho z nás. Zimní vítr krajem fičí, zahaluje štíty hor, na tu plochu ledovou, co nám leží u nohou, si těžko zvykáme, když do morku kostí blíží se chlad, nad žhavým táborákem chceme se hřát. V údolí zaplály ohně a zavoněl dým, je nás tu hodně a svůj příběh sním. Škrtněte sirkou, ať zaplaví jas, najde i řeku a každýho z nás. Až zas všechny bundy a svetry pověsíme na hřebík, otevřem si kemp, kde každý nový tremp je vítán hoj, ahoj a když žádný trempy nespatříme, tak si ňáký vymyslíme. V údolí zaplály ohně a zavoněl dým, je nás tu hodně a svůj příběh sním. Škrtněte sirkou, ať zaplaví jas, najde i řeku a každýho z nás. Zaplály ohně a zavoněl dým, je nás tu hodně a svůj příběh sním. Škrtněte sirkou, ať zaplaví jas, najde i řeku a každýho z nás.