Když nemám ráda svou rtěnku a krém,
nudí mně látky a sály kam jdem,
nechci žít stále za výkladním sklem
a náhle z dámy bývá tramp.
Baví mně cesty a tráva a zem,
baví mně zpívat bez závazků a trém,
baví mně kluk, stejný jako já jsem
a náhle z dámy bývá tramp.
Toužím mít vzduch, déšť,
vítr a proud,
žít bez všech pout,
jsem tvá a co dál,
ať máma hlídá,
už s tím nejde hnout,
že náhle z dámy bývá tramp.
Vím, přijde návrat,
má rtěnka a krém,
krejčí a látky a sály kam jdem
a člověk rozdá, co všechno je v něm
a všem a dlouho z dámy není tramp.
Dál voní cesty a tráva a zem,
až přijde chvíle bez závazků a trém,
až přijde kluk, stejný jako já jsem
a náhle z dámy bývá tramp.
Toužím mít vzduch, déšť,
vítr a proud,
žít bez všech pout,
vím, až na to jedno.
Já mám ho ráda,
už s tím nejde hnout,
že náhle z dámy,
když proud jí zmámí
a štěstím samým
bývá tramp.
Ó, jéé.
|
Jitka Zelenková:
Jitka Zelenková:
Jitka Zelenková:
