Jak léta jdou, vzpomínky zvou
slůvkem známým.
V ní jako sen tajnou branou
dětství chrání.
A je v něm kout,
bílá pláž, vůne léta.
Vrací zas kouzlo
dávných dnů, dálky splétá.
Možná víc i můj syn
dnes už zpívá.
Ví kam jít, o čem snít,
o čem zpívat.
A možná má už slůvko snů
pro svou dámu.
Vábí tam, kam týž dětský sen
vábil mámu.
Jambalaya, slůvko snů
voní kmínem.
Má to moc rád,
vůni dálek, perlí vínem.
Je v něm kout,
bílá pláž, vůně léta.
Vrací zas kouzlo
dávných dnů, dálky splétá.
Možná míň i můj syn
dnes už zpívá.
Ví kam jít, o čem snít,
o čem zpívat.
A možná má už slůvko snů
pro svou dámu.
Vábí tam, kam týž dětský sen
vábil mámu.
Jambalaya, slůvko snů
voní kmínem.
Má to moc rád,
vůni dálek, perlí vínem.
Je v něm kout,
bílá pláž, vůně léta.
Vrací zas kouzlo
dávných dnů, dálky splétá.
Jambalaya, slůvko snů
voní kmínem.
Má to moc rád,
vůni dálek, perlí vínem.
Je v něm kout,
bílá pláž, vůně léta.
Vrací zas kouzlo
dávných dnů, dálky splétá.
Jambalaya, slůvko snů
voní kmínem.
Má to moc rád,
vůni dálek, perlí vínem.
Je v něm kout,
bílá pláž, vůně léta.
Vrací zas kouzlo
dávných dnů, dálky splétá.
Jambalaya,
slůvko snů voní kmínem.
Má to moc rád,
vůni dálek, perlí vínem.
Je v něm kout,
bílá pláž, vůně léta.
Vrací zas kouzlo
dávných dnů, dálky splétá.
|
Helena Blehárová:
2 Unlimited:
Helena Blehárová:
