Klidný je večer
a tichý je les,
vždyť láska se v něj tají
a zpívá kdes.
Větřík ve větvích
se pohoupá
a písničku svou starou
zas nám zabrouká.
Nad ohněm vznáší se
modravý dým,
znáš jeho pohádku,
hochu, já vím.
Lesk slzy v očích pohasíná,
na tohle se tak těžko zapomíná,
pojď, hochu, na zpátek,
vrať se k nám zas,
pojď, dokud v mládí je čas.
Vždyť nad pasekou
svítí už hvězdy bílé
a s nimi přišla k nám
naše chvíle.
|