Domů mířím, venku svítá,
štěstím nedýchám,
otec šílí, máma lítá,
tak vám koukám,
já být bita mám.
Já mám ale čistý svědomí,
já se nespouštím,
jen chodím s ním
a ani to mi doma nepřejou,
jsou lakomí.
Já jen chtěla trochu soukromí,
já se chtěla smát.
On měl desky,
byly moc hezký,
tančilo se fajn
a nechtělo se spát.
Domů mířím, venku svítá,
štěstím nedýchám,
otec šílí, máma lítá,
tak vám koukám,
já být bita mám.
Má svůj malej pokoj, žádnej sál,
má jen přátel pár,
ty pozval dál
a dokud plálo osm svící,
něco se mi říci bál.
Domů mířím, venku svítá,
štěstím nedýchám,
otec šílí, máma lítá,
tak vám koukám,
já být bita mám.
Dál se jenom ptám,
ptám, nic víc,
hřích snad není to, že zhasla nám
zář všech osmi svíc.
Tak jsme, mami,
zbyli jen sami,
nebuď zvědavá,
to tajný zůstává.
Domů mířím, venku svítá,
štěstím nedýchám,
domů mířím, venku svítá,
štěstím nedýchám.
Domů mířím, venku svítá,
štěstím nedýchám,
domů mířím, venku svítá,
štěstím nedýchám.
|
Věra Špinarová:
Věra Špinarová:
