Tak vcházíš do města,
kde stárnou naše lásky,
nad řekou kvetly tu,
jó, hosté noční sázky.
Pak vcházíš do města
a hledáš zas tu chvíli,
kdy byla jen tvou jedinou
a kdy se nelze mýlit.
Lásko má,
bývalá,
lásko má,
á, á, á.
Na auta lil se déšť
a neón žlutě blýskal,
za oknem pokoje
já díval jsem se zblízka.
Do tváře, do očí,
tak známých z letních chvílí,
jen tak jsme leželi
a přišel hlasný příliv.
Lásko má,
bývalá,
lásko má,
á, á, á.
Tak dávno je to pryč
a přec to není dávno,
před domem postávám
a možná stačí mávnout.
Už byl jsem v přízemí,
pár schodů nás teď dělí,
horko je mi najednou
a nohy zdřevěnely.
Lásko má,
bývalá,
lásko má,
hm, hm, hm.
Lásko má,
bývalá,
lásko má,
hm, hm, hm.
|
