Martina: Svět je pro mě nekonečná pláž,
často si v něm připadám tak cizí,
jak jen najít směr,
věřit, zůstat fér,
vím, že odpověď znáš, ó, jé.
Karel: Svět je prostě nekonečná pláž,
všechny stopy časem někam zmizí,
s láskou po něm pluj,
najdi přístav svůj,
víš, je tvůj i můj, náš.
Spolu: Proud mnoha moří
teď žije v každém z nás,
doba ta je bláznivá,
máš-li chuť můžem se zout,
s láskou a zapomenout.
Martina: Svět je pro mě nekonečná pláž.
Karel: Hmm.
Martina: Ostrý lokty, den i noc probdělá.
Karel: Ó, ó, ó.
Martina: Pouliční běh
s partou na zádech,
vím, mě nepředěláš.
Karel: Svět je prostě nekonečná pláž, ó, ó,
pusť se do něj po hlavě a celá,
překroč vlastní stín,
neboj se, co s tím,
vím, že odvahu máš.
Spolu: Proud mnoha moří
teď žije v každém z nás,
doba ta je bláznivá,
máš-li chuť můžem se zout,
s láskou a zapomenout.
Martina: Hmm, ó, jé.
Martina: Svět je prostě nekonečná pláž.
Karel: Nekonečná pláž.
Martina: Někdy zlá a někdy zase skvělá.
Karel: Ó, někdy skvělá.
Martina: Nesmí dojít dech.
Karel: Nesmí dojít dech.
Martina: Život má svůj břeh.
Karel: Život má svůj břeh.
Martina: Vím, je tvůj i můj, náš.
Karel: Vím, je tvůj i můj, náš.
Spolu: Vím, je tvůj i můj, náš.
Martina: Á, á, á.
|
Karel Gott:
Karel Gott:
Karel Gott:
Karel Gott:
Karel Gott:
