Pod našim oknem
s mou milou moknem,
aspoň nám láska
neuvadne.
Jaká pak škoda,
je to jen voda
a voda nám krásu
neukradne.
Když jsem šel od Anduly,
voněl jsem levandulí,
já to vím, to je tím,
že se ona ke mně stulí.
Když jsem šel od Anduly,
voněl jsem levandulí,
já to vím, to je tím,
že se tak ke mně tulí.
Nejhezčí na světě
jsou oči děvčete,
když láska májová
z jarabin rozkvete.
Noc nemá tolik hvězd,
co v očích lásky jest,
v světě nic hezčího
nenajdete.
Pro ty se umíme
rozplakat i smát
a když je ztrácíme,
nám nedají spát.
Nejhezčí na světě
jsou oči děvčete,
ty umí každému
učarovat.
Dragouni, chlapci ze zlata,
milují všechna děvčata,
ty umí bojovat, líbat a milovat,
za lásku i život dát.
Dragouni, chlapci z ocele,
do světa hledí vesele,
ty rádi rozdají
svoje mládí,
nejlepší kamarádi,
ty rádi rozdají
svoje mládí,
nejlepší kamarádi.
|
Josef Zíma:
Josef Zíma:
