Oj, od Buchlova věter věje,
už tej panence pantle bere,
dneska nevěsta, zajtra žena,
dnes večer budeš začepená.
Ty si, milenko, bílá růža,
tobě nebylo treba muža,
tys mohla chodit po slobodě,
jak ta ryběnka v bystrej vodě.
Ty si, Martine, strom zelený,
tobě nebylo treba ženy,
tys mohl chodit po galánkách,
jak ten holúbek po hambálkách,
tys mohl chodit po galánkách,
jak ten holúbek po hambálkách.
|
