Krmíval ptáky jedem a kamením, v kapse měl peří a z noční mlhy síť, počítal stromy v prastarých alejích, nosíval amulet s divným znamením. Matkou mu byla smůla, otec neznámý, matkou mu byla smůla, otec neznámý, otec neznámý, na na na... Mnohokrát rozhodil svou lehkou síť nad nebe domů a nejvyšších hnízd, bleskem ji zatáhl, proměnil v sníh, rozvířil oblohu a ptáky přebarvil. Měl velkou smůlu, co svět světem stál, měl velkou smůlu, co svět světem stál, co svět světem stál, na na na ... Nikdo ho neviděl, tak zůstal sám, v kapse měl peří a z noční mlhy síť, nikdo ho neslyšel, tak zůstal sám a s ním jen drzý ptačí smích. Měl velkou smůlu, co svět světem stál, měl velkou smůlu, co svět světem stál, co svět světem stál, na na na... Matkou mu byla smůla jé, jé, jé, jé, matkou mu byla smůla, jé.