Bezedná tůň, zelená tůň, měsíc už stoupá, Balú drží stráž. Bezedná tůň, zelená tůň, Mauglí se koupá, vůbec nepostrádá pláž. Prohání se noční tůní jako bystrý lín, ve větvích pak líně trůní, nabídly mu klín. V rákosí, kde Balú hlídá, zaznívá hluboký bas, ozvěna se k němu přidá, zpívá druhý hlas. Bezedná tůň, zelená tůň, mrtvá i živá, voda o břeh zašplouchá. Bezedná tůň, zelená tůň, Balú si zpívá, celá džungle naslouchá. Vypráví v té písní prosté, co to je mít rád, vypráví to snad už po sté, snad už tisíckrát. Mauglí spí, je ještě malý, celý den na nohách stál, žáků svých je Balú znalý, zpívá proto dál.