|
pridaj vlastný článok
 Jan Burian:
HUDBA V TISKU: 'Pětadvacet na pamětnou' dotazníkem nahlíží do duší
výrazné písničkářské generace - Písničkářství není nijak unikátním fenoménem. Naopak - je to docela přirozená ... - musicserver.cz |
|
 Jaroslav Hutka:
Pesničkárska legenda Jaroslav Hutka vydáva spolu s rockovým gitaristom
Pavlom Marcelom album Sklenice vody - Nový album Jaroslava Hutky Sklenice vody je návratom k akvarelovým piesňam, ako ich s... - zoznam.sk |
|
 Jiří Dědeček:
FOTOGALERIE: Setkání domácí písničkářské špičky v Divadle Archa v
obrazech - Vladimír Merta, Vlastimil Třešňák, Jaroslav Hutka, Jiří Dědeček, ale i celá řa... - musicserver.cz |
|
Jaroslav Hutka:
Merta, Hutka, Třešňák a další se potkají na jedinečném koncertě
Diagnóza: Písničkář - Pouze jediný večer, ve čtvrtek 8. září od 20 hodin, se na jevišti Divadla Archa v... - musicserver.cz |
|
Jaroslav Hutka:
Písničkáři spolu. Merta, Hutka i Třešňák se setkají na unikátní akci - Ve čtvrtek 8. září se v Divadle Archa koná neobvyklý koncert nazvaný Diagnóza:... - novinky.cz |
|
Jaroslav Hutka:
Diagnóza: Písničkář přivede do Archy Mertu, Hutku, Třešňáka a další - Divadlo Archa v Praze bude 8. září od 20 hodin hostit mimořádný koncert s názvem... - rockandpop.cz |
|
A To Z:
Jakou píseň by hvězdy zazpívaly na Letné 30 let po revoluci? - denik.cz |
|
Jaroslav Hutka:
Folkař Jaroslav Hutka (70) bude popáté otcem O 36 let mladší přítelkyně
porodí v červenci - blesk.cz |
|
Jindřich Brabec:
TOP 7 písní, které doprovázely Sametovou revoluci: Zpívali je Marta
Kubišová, Karel Kryl, Jaroslav Hutka a další - ireport.cz |
|
Jan Hrubý:
Marsyas knižní - rockplus.cz |
|
|
|
|
|
Jaroslav Hutka - NEMŮŽEŠ ZA TO Jaroslav Hutka - NEMŮŽEŠ ZA TO |
| Jestli sis všimla, jak léta ubíhaj
I když si myslíš, že pán Bůh je s tebou
Vím, že tě to moc nezajímá
A že světu kolem houby rozumíš
A vobčas, když vzpomínáš, tak seš smutná
Ale to je samo sebou
Vobčas si zapláčeš
Ale ani pláčem čas nezastavíš
Je to tak pěkné, když vedle mě s očima zavřenejma sníš
Teď jsou mejdany a hoši, co s nima každej tejden spíš
Tenkrát sis hrála na koberci, a v okně byl svit sluneční
Jó tenkrát sis hrála, ale dnes to pravda není
Nemůžeš za to, přišlas sem nevinně
Nemůžeš za to, že žiješ ve vině
Jedině rodiče mají tu vinu
Že na svět jsi přišla snad?
Jenže kdo potrestá milence za to
Že chtějí spolu spát?
A vzpomínáš si, jak tenkrát máti dělala kakao
A celej byt jím voněl
A pak jsi dostala nový šaty
A bílou pentli do vlasů
A šla jsi s otcem na procházku v těch šatech
A každej se usmíval, když tě viděl
A večer sis vlezla k otci do postele
Vzpomínáš, holka, co to bylo za krásu
A není to tak dávno, co ses naučila číst
A bouchla ses do hlavy, žes neuměla na strom lízt
Tvůj otec byl nejkrásnější a nejsilnější muž
A teď když ti nadává, tak na něj řveš sprostě Kuš!
A vzpomínáš si na ten vejlet na starej hrad
A zalezla sis za hradby
A tajně jsi milovala toho pihatýho kluka v kraťasech
A teď se couráš po ulicích v minisukních a pomlouvaj tě starý báby
Žiješ s podivnejma očima
A na všechno kašleš v lokálech, kde zdech pes
A kouříš cigára a na pívo chodíš
A miluješ se s vlasatejma klukama a porodu se bojíš
Nevíš dne ani hodiny
Čekáš na ráno
Žiješ ve světě
Kde není pro nikoho ustláno
A vzpomínáš si na toho natahovacího medvídka
Jak už je porouchanej ve skříni na starý krámy
Vzpomínáš si, holka, vůbec na ty krásný doby
Co byly kdysi někdy před tím dřív
Dnes tady v posteli ležíme a lžeme si
A jsme šílení a šíleně sami
Samozřejmě, že na naši světáckou povahu
To nemá žádnej zdrcující vliv
Snad se do sebe zamilujeme, snad, snad
Snad ještě zejtra žít budeme, snad, snad
Snad se s námi čas zastaví, snad, snad
Snad nám někdo odpoví, na co se nechceme ptát
Nemůžem za to, přišli jsme nevinně
Nemůžem za to, že žijem povinně
Každej nám nadává, že jsme vandráci
Že se budem na provaze houpat
Nechápu, proč zrovna nás zatrací
Všichni budem jednou umírat
Všichni fotři by tě chtěli plácat po zadku
Jejich pohledy jistě cítíš
Nosíš svá ňadra pyšně
A vystavuješ své tělo s vizitkou: Pojďte blíž
A v hlavě nic nenosíš
A taky proč bys nosila, vždyť přece svý víš
A když vyleze slunko z mraků
Tak seš tak slepá, že je nevidíš
Prohlížíš výklady, maluješ si oči
Lakuješ si nehty, seš krásná
Knihy tě nezajímaj, v kině se nudíš, je to všechno nuda nehorázná
Všemu se chechtáš, nad kafem hloupneš
Nezajímaj tě proroctví marná
Sháníš se po testech, děláš fóry se sirkama
A vlasy si lakuješ, seš krásná…
|
| |
