Českej Honza táhne do boje,
v ruce má vidle od hnoje.
Za nim jdou lidi, co maj zlost,
ta tam je jejich lhostejnost.
Tenkrát jsme hrozili na Germána,
když na hradě nám spal až do rána.
A pak šest let, než vzal ho čert
i s armádou pak táhnul zpět.
Oni se stejně vrátili,
a aniž by nás mlátili,
ze všech stran s penězma sem jdou,
království naše skupujou.
Pár krys jim všechno prodalo,
no vůbec nic nám nezbylo,
o tom se ani nesnilo...
Potom jsme vyháněli Ivana,
do pancíře jsme tloukli rukama,
měli jsme zlost, nezvanej host
se jenom smál, měl tanků dost... |
