Do týmu si mě vždycky vybrali jako posledního,
Nosil jsem sestřiny džíny,
byl jsem dítě prohry.
A učitelé se nestarali,
Prostě mě tam nechali sedět,
Nevím, co jsem dělal
Ale pak,
jak plynul čas,
Protože jsem býval dítě prohry,
Co vždycky uteklo pryč a schovalo se.
Nikdo mě nechtěl znát,
Ta značka „kopni mě“ byla vždycky na mně.
Teď chtějí všichni vědět,
Co dělám a kde jsem,
Přinejmenším vím, že na mě nezapomenou,
Protože žiju se slečnou Mackenzie.
A teď je to všechno minulost,
A já to všechno hodil za hlavu,
Podívejte se, co ze ze mě stalo.
Poznal jsem ulice,
A každý, koho potkám,
Si pamatuje novinky okolo mě.
Ale pak,
Jak plynul čas,
Protože jsem býval dítě prohry,
Co vždycky uteklo pryč a schovalo se.
Nikdo mě nechtěl znát,
Ta značka „kopni mě“ byla vždycky na mně.
Teď chtějí všichni vědět,
Co dělám a kde jsem,
Přinejmenším vím, že na mě nezapomenou,
Protože žiju se slečnou Mackenzie.
Když jsem viděl, jakým způsobem se na mně díváš,
Vrátilo mě to zpátky tak jak to bývalo.
A pořád je to jasný,
Ten způsob, jak jsi odemykala dveře třídy,
a šeptala mi do ucha...
„Ty jsi to, proč chodím do školy,
Ty jsi,
Ten jediný, kvůli komu chodím do školy,“
Protože jsem býval dítě prohry,
Co vždycky uteklo pryč a schovalo se.
Nikdo mě nechtěl znát,
Ta značka „kopni mě“ byla vždycky na mně.
Teď chtějí všichni vědět,
Co dělám a kde jsem,
Přinejmenším vím, že na mě nezapomenou,
Protože žiju se slečnou Mackenzie.
|