Pink Floyd
(602)
(242)
(203)
(236)
(108)
(296)
(64)
|
|
|
Pink Floyd - The Final Cut - Kompletní Album Pink Floyd - The Final Cut - Kompletní Album |
tlač |
edituj | | Rok vzniku: 1982
Pesničku videlo 2750 návštevníkov.
Kvalita : bez hodnotenia
Hodnotilo ľudí: 0 ohodnoť aj ty | |
| Poslední zářez (The Final Cut)
==============
Všechny písně složeny Rogerem Watersem.
Poválečný sen (The Post War Dream)
-------------
Řekni pravdu, řekni mi proč
Byl Ježíš ukřižován
Je to pro tátu, který zemřel
Byl's to ty? Byl to já?
Díval jsem se moc na televizi?
Je to ve tvých očích náznak viny?
Když to nebylo pro Japončíky
Co dobře staví lodě
Mohli by dobře dělat v loděnicích Clyde
A nemůže to být pro ně moc zábavné
Pod vycházejícím sluncem
Se všemi jejich dětmi páchajícími sebevraždu
Co jsme to udělali
Maggie, co jsme to udělali
Co jsme to udělali Anglii
Máme řvát, máme křičet
"Co se stalo s poválečným snem?"
Oh, Maggie, Maggie, co jsme to udělali?
Tvoje možné minulosti (Your Possible Pasts)
---------------------
Chvějí se za tebou tvé možné minulosti
Pár zářících očí a šílených a vyděšených a ztracených
Varování každému, kdo ještě vládne
Z jejich možných zítřků, aby dali pozor
Na slepých kolejích se vlní vlčí máky
S odstavenými dobytčáky, čekajícími na příště
Pamatuješ si mně? Jací jsme bývali?
Myslíš si, že bysme si mohli být bližší?
Stála ve dveřích a jen duch úsměvu
Strašil její tvář jak štít laciného hotelu
Její chladné oči prosily muže v pršácích
Pro zlato v jejich pytlech nebo nože v jejich zádech
Přešlapovala, až se jeden chlap zved
A řekl: "Býval jsem kluk, ale teď jsem už jen muž."
Pamatuješ si mně? Jací jsme bývali?
Myslíš si, že bysme si mohli být bližší?
Chlad a zbožnost jsme si vzali do dlaní
Ukazovali, jak se cítit dobře, a říkali, jak špatně
(Svázaní a zděšení jsme se učili modlit
Teď naše city klesají a chládnou jak hlína)
Vyšinutí, za námi standarty a vlajky
Našich možných minulostí leží v cárech a cancourech
Pamatuješ si mně? Jací jsme bývali?
Myslíš si, že bysme si mohli být bližší?
Jeden z mála (One Of The Few)
Když si jeden z mála
Co se zase postavili
Co uděláš, aby ses dostal na konec
Učíš
Zblázníš je, rozesmutníš je, naučíš je dva plus dva
Uděláš z nich mně, uděláš z nich sebe, naučíš je plnit své příkazy
Rozesměješ je, rozpláčeš je, uložíš je a necháš zemřít
Návrat Hrdiny (The Hero's Return)
-------------
Ježiši, Ježiši, co je to všechno kolem
Zkouší zformovat tyhle malé nevděčníky do šiku
Když jsem byl v jejich věku, všehna světla zhasla
Nebyl čas fňukat a soužit se s tím
A dokonce část mé mysli přelétá
Nad Drážďanami v letce Andělé 15
Myslel jsem, že to nikdy nepochopí beze mně
Sarkasticky zoufalé vzpomínky lžou
Miláčku, miláčku, usnulas rychle, dobře
Protože jedině tehdy s tebou můžu opravdu mluvit
A je tu něco, co jsem odemknul
Vzpomínku, která je tak bolestivá
Aby snesla denní světlo
Když jsme se vrátili z války, vlajky a standardy
Visely na každých dveřích
Tančili jsme a zpívali v ulicích a zvony zvonily
Ale hoří v mém srdci
Vzpomínka doutná
Slova umírajícího střelce zní v interkomu
Střelcův sen (The Gunner's Dream)
------------
Potápí se skrz mraky
Vzpomínky se řítí, aby mně hned potkaly
Ale v prostoru mezi nebi
A v rohu nějakého cizího pole
Měl jsem sen
Měl jsem sen
Sbohem Maxi
Sbohem mami
U úřadu, když jsi šel pomalu k autu
A stříbro ve tvých vlasech zářilo studeným listopadovým vzduchem
Zaslechls hlas zvonu
A dotkl ses hedvábí ve své klopě
A jak slzy tekly na měkkou stuhu
Stiskls její křehkou ruku
A vstoupil do snu
Místo, kde zůstat
Dostatek jídla
Někde staří hrdinouvé se klidně šourají ulicí
Kde můžeš mluvit nahlas
O tvých obavách a děsech
A co víc - nikdo nikam nezmizí
Nikdys' neslyšel jejich erární boty kopat ti do dveří
Můžeš odpočívat na obou stranách kolejí
A maniaci nestřílí do hudebníků na dálkové ovládání
A každý má oporu v právu
A nikdo nikdy už nevraždí děti
A nikdo nikdy už nevraždí děti
Noc za nocí
Koluje v mém mozku
Jeho sen, ze kterého se zblázním
V rohu nějakého cizího pole
Střelec dneska spí
Co se mělo udělat, je hotovo
Nemůžeme vypsat konečnou scénu
Dbaje na sny
Dbaje...
Paranoidní oči (Paranoid Eyes)
--------------
Stiskni rty a nenech roušku sklouznout
Sevři rukojeť své neprůstřelné masky
A když zkusí strhnout tvůj převlek svými otázkami
Můžeš se skrýt, skrýt, skrýt
Za paranoidní oči
Nasadíš si statečnou tvář a naliješ si dalšá
Zafixuješ si škleb, jak jsi se mimochodem naučil na baru
Smějěš se nahlas světovému míru
S chlapy v zástupu
se můžeš skrýt, skrýt, skrýt
Za kamenné oči
Věřils jejim příběhům o slávě, štěstí a pýše
Teď ses stratil v měkké alkoholové mlze středního věku
Koláč na nebi se točí, je výš a výš
A ty se skrýváš, skrýváš, skrýváš
Za hnědé a vlídné oči
Dej svý špinavý pracky pryč od mý pouště (Get Your Filthy Hands Off My Desert)
----------------------------------------
Brežněv dobyl Afghánistán
Začíná dobývat Bejrút
Galtieri dobyl anglickou vlajku (The Union Jack)
A Maggie jednou při obědě
Poslala křižník s celou posádkou
Očividně proto, aby jim to vrátila
Fletcherův pamětní domov (The Fletcher Memorial Home)
Posbírej všechny ty přerostlé děti odevšad
A vybuduj jim domov, malý kousek z nich
Fletcherův pamětní domov pro nevyléčitelné tyrany a krále
A můžou se na sebe dívat každý den
Na uzavřeném televizním kanýle
Aby se ujistili, že ještě existují
Je to to jediné spojení, které cítí
/recitativ/
"Dámy a pánové, prosím, přivítejte pány Reagana a Haiga
Pana Begina a přátele, paní Tchatchertovou a Paisleyovou
Pana Brežněva a jeho partu
Ducha pana McCarthyho
Nixonovy vzpomínky
A nyní přidejte barvy
Skupinu anonymních latinskoamerických řezníků"
Očekávají nás, abychom je vyléčili, s respektem?
Můžou si leštit medaile a brousit úsměvy
A bavit se chvilkovým hraním her
Bum, bum, bang, bang, ležíš a jsi mrtvý
Ponecháni permanentímu zírání studenýma skelnýma očima
Se svými oblíbenými hračkami
Budou to dobré holky a klucu
Ve Fletcherově pamětním domě pro koloniální
Mrhače života a údů
Je někdo uvnitř?
Bavíte se dobře?
Konečně můžeme uplatnit konečné řešení
Southamptonský přístav (Southampton dock)
----------------------
Vylodili se v pětačtyřicátém
A nikdo nemluvil, nikdo se nesmál
Bylo tu tak moc místa v řadě
Shromážděni u památníku
Všichni přísahali s rukou na srdci
Chránit obětní nože
Ale teď...
Stojí v southamptonském přístavu
Se svým kapesníkem
Ve svých letních šatech
Které se v dešti lepí na její tělo
V tiché depresi tře kotníky o sebe
Bílá pod kluzkými otěžemi (sochy)
Odvážně mává zase klukům Sbohem
A pořád v temné skvrně roztažené mezi
Jejími lopatkami
Tichá připomínka vlčích máků a hrobů
A když boj skončil
Utratili jsme, co udělali
Ale vzadu v našich srdcích
Jsme cítili poslední zářez
Poslední zářez (The Final Cut)
--------------
Rybí čočkou uplakaných očí
Můžu těžko pojmenovat tvar této chvíle v čase
A daleko od letů vysoko na modrém nebi
Se spirálou vracím do té díry v zemi, kde se skrývám
Pronikneš-li minovým polem na příjezdu
Zbiješ psy a přelstíš chladné elektronické oči
A projdeš-li kolem brokovnic v předsíni
Zadáš správný kód, otevřeš úkryt
A budu-li tam, řeknu ti... (co je za zdí)
Je tam dítě, co mělo velké halucinace
Milovalo dívky z časopisů
Divil se, když jsi spal se svou novou nadějí:
"Může tě někdo mít rád,
Nebo je to jen šílený sen?"
A když ti ukážu svou odvrácenou stranu
Budeš mně stále držet dnes v noci
A když ti otevřu své srdce
A ukážu svou slabou stranu
Co bys udělala?
Prodala bys svůj příběh Rolling Stonu
Vzala by sis děti
A nechala mně o samotě
A smála se, uklidněná
Jak mi šeptáš do telefonu
Poslala bys psaní
Nebo bys mně vzala domů
Myslel jsem, že bych měl odhalit své pocity
Myslel jsem, že bych měl strhnout oponu
Držel jsem žiletku chvějícíma se rukama
Připravoval se udělat to
Ale pak zazvonil telefon
Nikdy jsem neměl nervy udělat ten poslední zářez
/Cože? Co říkáš? ... Myslím, že to mám. Je to... hahahaha/
Teď ne, Johny (Not Now John)
-------------
Ser na všechny, se kterýma musíme vycházet
Musíš soutěžit s prohnanými Japonci
Je tu tolik hořících domů a málo stromů
Tak ser na ně, musíme s nimi vycházet
Nezastaví, ztratí práci, mysl zmizela, silicon
Co bomba, uteč, plať denně, usuš seno
Zlom, potřebuje opravu, velká šestka
Kliky klik, klídek, no ne, to jeeeeeeeeee bingo!
Rozesměj je, rozplakej je, roztanči je v uličkách
Nech je platit, nech je zůstat, nech je cítit se v pohodě
Teď ne, Johny, musíme s nimi hrát filmové představení
Hollywood už jenom čeká na konec duhy
Kdo se stará, že je to o tom, jak dlouho až děti půjdou
Teď ne, Johny, musíš s nimi jít na tu show
Klídek, Johny, musím s ním prostě vyjít
Nevím, co to je, ale sedí to sem jako ...
Pojď až na konec této šichty
Teď půjdem a vychčijem' se
Ale teď ne, Johny, musím s nima prostě vyjít
Klídek, Johny, myslím, že je na tom něco dobrého
Čítal jsem knížky, ale...
Mohly by to být zprávy
Nebo nějaká jiná urážka
Anebo by to mohly být obnovitelné show
Ser na všechny, se kterýma musíme vycházet
Muset soutěžit s těma prohnanýma Japoncema
Nedělat si starosti s Vietnamci
Srazit ruského medvěda na kolena
Možná ne ruského medvěda,
Možná Švédy
Ukážeme Argentině
Teď pojď a ukaž to
Ukaž, že budeme tvrdí
A Maggie se to nebude líbit
Na na na na na na na na na!
Prosím, kde je tady bar? (italsky, španělskym francouzsky)
Ouh, kde je ten zk*****ej bar, Johny?
Dvě slunce na obloze (Two Suns In The Sunset)
--------------------
V mém zpětném zrcátku slunce zapadá
Sklání se za mosty, za cestou
A já myslím na dobré věci
Co nestihli jsme udělat
A trpím výčitkami
Sílí obavy
Že přijde holokaust
Rezavý drát na zátce
Která drží vztek
Se pohnul
A najednou je zase den
Slunce vychází
I když den už skončil
Dvě slunce na obloze
Hmmmmmm
Možná lidská rasa utíká
Jak chvíle, kdy selžou brzdy
A kloužeš přímo proti kamiónu
Natahuješ ztuhlé chvíle strachem
Nikdy nezaslechneš jejich hlasy (Mami, tati!)
Nikdy nespatříš jejich tváře
Nemáš žádnou oporu v zákonech
Jak taje čelní sklo
Slzy se vypaří
Zanechají jen uhlíky z mých očí
Konečně rozumím
Pocitům té hrsky
Popel a diamanty
Sok a přítel
Budem' si všichni rovni
Nakonec |
| |
Miley Cyrus:
Miley Cyrus:
David Gilmour:
Body Count:
Pink Floyd:
