Ať je jakýkoli den, stále se jen ládujem stále stejnou kaší haší. Můžem plakat, zlobit se, den co den je na míse, málokdo z nás už ji snáší. Trápí nás hlad, v noci nám nedá spát, každý touží si pár drobků dát. Naštěstí máme sny, které nás nasytí tím, co rád si každý k jídlu dá zdát. Sním o tom, jak jím, sám, co hrdlo ráčí. Dát k jídlu si smím řízek nebo kančí. Rád ochutnám cukroví! Sním zákusek malý. Prý boháče po sladkém žáha pálí. Sním o tom, že jím prejt anebo banán. Jím bez ustání. Zlé trávení nemám. Zřím v představách velký stejk, jen se do něj dát. Já sním o jídle sním. O tom, že sním vše, co mám rád. Sním, co všechno sním, Čím si chuť svou spravím. Vím, že kaviár jíst se musí pravý. Dáš si krůtu na talíř. Cítíš jak to voní. Pár soust jen okusíš a pustíš se do ní. Rád k jídlu si dám sám jídelní lístek. Nic nevynechám, nádobí nechám čisté. Pár dírek si povolím v pásku a zas mám chuť jíst, Dejte nám jíst! vždyť hlady já umírám. Sním, že můžu jíst víc, než kolik zvládnu. Špíz, salám a sýr, sním a pak padnu. Málo na tom záleží, s kým jím a kdo vaří. Proč tloustnou jen kuchaři? Ať nám se daří! Jíst, my chceme jíst! Jíst snad máme právo! Chuť máme si dát jídlo a ne žrádlo. Proč jedině o jídle nám musí se zdát , chcem jíst pořádně jíst, báječně jíst konečně jíst každý chce jíst a taky sníst to, co má rád.