Fantazií vláčen a spoután,
bloudí v zahradách svých nejtajnějších snů
básník srdce kráčí loukou květů chráněných,
omámený krásou barev, vůní nádherných.
Uvězněný romantickou duší,
pročítá stránky knihy stářím znavené,
poutník v čase letí světem věků vzdálených,
okouzlený sílou příběhů zaprášených…
…co letí kalendářem, ztrácí listy snáře,
lákají nás mocí tajemnou…
…vejdi do říše pohádek a snů,
kde slyšíš zvony fantastů.
Už bijí zvony fantazie a bijí pro každého z vás,
vše co je mrtvé ať ožije, víra, naděje, láska v nás.
Beznohý kráčí, nevidomý spatří
proudit nachový vodopád.
Do spárů dračích Jeruzalém patří,
předpovídá Ježíšův pád…
…vejdi do říše pohádek a snů,
kde slyšíš zvony fantastů.
|