Sama jsem a ztrácím glanc Když vstanu vykládám pasiáns Jsem jak prázdný koráb Který odmítá plout Někdy dávno byl tu kryt Teď je z něj čtyřka a sklepní byt Dals mi z lásky dekret Dřív než nás předvolal soud Byl to dárek poslední Pak jsi jel domů, já vím že s ní Její zvláštní parfém Voněl v pokoji mém Kdyžs mi z půdy kufry snes O práh jsi zakop a usmál ses Ze mě stal se kámen A dodnes nehybná jsem V tvém saku spím, lásko moje Mám v kapse tvůj kapesník Přehrávám desky tvoje Víš, je to můj starý zvyk Pár košil tvých v koutě visí Ráda se v nich opíjím S tebou jsem jako kdysi Dál pocit mám, že jsi mým Vařič prask a cítím líh Mé okno topí se v závějích Netečná tu sedím Už mám na řasách prach Našels krásné řešení Od známých koupils mi vězení Zamkli nás tu spolu Se mnou jsi překročil práh V tvém saku spím, lásko moje Mám v kapse tvůj kapesník Přehrávám desky tvoje Víš, je to můj starý zvyk Pár košil tvých v koutě visí Ráda se v nich opíjím S tebou jsem jako kdysi Dál pocit mám, že jsi mým V tvém saku spím, lásko moje Tvůj svetr mám na těle Hlasem tvým křičím: Kdo je? Když zaklepou andělé Pár košil tvých v koutě visí Ráda se v nich opíjím S tebou jsem jako kdysi Dál pocit mám, že jsi mým