V proudu dní vítr vane slzavým údolím, bezcitný,studený. Andělé zpívají píseń nevinným, hrdlo tvé zdobil kříž nadherný. Srdce mé,tak hladové - opuštěné, toužící,tiše křičící jméno tvé. Vstával jsem a zvonu padám do hlubin, očí tvých tajemných,čarovných. Krása tvá čistá,jak měsíc za nocí, nádherná jak světlo hvězd vzdálených. Nevím sám,zda je to bůh -kdo právo má, život vzít,slyším jen pláč andělů. Rytíři řádů nebeských,rytíři křížu andělských, chráni lásku v srdci mém,má Agnes. Rytíři řádu nebeských,rytíři křížů andělských, chrání kouzlo duše tvé,nedotknutelné Lest,horší než zvěst,zatknutá pěst nad hlavou, dost,spálím ten most,ukrutná zlost nad sebou. Čest,zločin a trest znamení hvězd před bohem, den,horší než sen,kamení jen před hrobem. Nevím sám,zdá je to bůh ... Rytíři řádů nebeských ...