Odcházím
Co uděláš, když víš, že je pro tebe něco špatné,
ale ty se toho pořád nechceš vzdát.
Byla jsem naivní,tvá láska byla jako uměle slazené cukroví
Oklamal jsi mě svou přetvářkou
Zachytil jsi mě do svých sítí a naučil ses,jak mě vydírat
V posteli jsem byla tvou obětí a tebou naprosto pohlcená
refrén:
A to mi moc ublížilo
protože nemůžu nechat být
všechny tyhle stěny mně vězní,
nemohu zastavit své utrpení,
strádání nenávidím,
je jasné, že jsem ztratila kormidlo protože já,
já se stále vracím k té jediné věci,
od které se potřebuji vzdálit.
Já se od ní potřebuji dostat pryč,
od ní potřebuji utéct,
utéct, odejít pryč.
Měla jsem to vědět,
že jsem byla využita pro pobavení,
nemohla jsem vidět přes kouř, byla to iluze.
Teď si olizuji své rány(olizuji své rány),
procitla jsem v milování,
zdá se to hluboce úžasné,
oba se nemůžeme podřídit.
Milý, držíš mě jako vězně,
já se rozpadnu,
nemohu se zbavit této bolesti,
jsem závislá na tvém vábení,
cítím se zralá na léčbu.
Každým krokem-ten vede stále k pochybení
-stále se vracím k té jedné věci,
kterou potřebuji(mohu to stvořit, dokážu to).
Je to tak, jak to je,
pokaždé se dostávám k té nicotnosti,
co jsem dělala,
abych si zasloužila tu bolest této chvíle
a všude kam se vrtnu,
se hned stále vracím k té jedné věci,
od které se potřebuji vzdálit,
potřebuji vzdálit,
dostat pryč, pryč, pryč, pryč.
Kdykoli se pokusím nadechnout, dusím se
a tato obloha ta není nikdy nade mnou |