Mě jsou k smíchu zvuky milostných strun, jenom silným patří žezlo a trůn, tak mou muzikou je marš, s mocným se spoj, slabé sraž. I můj muž by měl jak z ocele být, vládnout poddaným a urážky ctít, slaboch, zbabělec co s ním, probodnu jej, kordem svým. Krev ať teče, teče, teče jen hloubš, jen víc. Tvrdé seče mého meče chceš znát, stačí říct, krev ať teče, teče, teče jen dál, bude klečet, klečet přede mnou král, to je víra má, taková jsem já. Moje zem je zemí vyvolenou, ostatní chci vidět na kolenou, komu majestát byl dán, kdo tvrdě vlád, vždy byl pán. Krev ať teče, teče, teče jen hloubš, jen víc. Tvrdé seče mého meče chceš znát, stačí říct, krev ať teče, teče, teče jen dál, bude klečet, klečet přede mnou král, to je víra má, taková jsem já. Krev ať teče, teče, teče jen hloubš, jen víc. Tvrdé seče mého meče chceš znát, stačí říct, krev ať teče, teče, teče jen dál, bude klečet, klečet přede mnou král, to je víra má, taková jsem já. |