Zlatili, zlatili, srdcem ji zlatili
V oblacích brána, kdo od ní klíč má?
Na bílém koni tam jít věčným světlem,
rozkvetlým sadem, tam vysněný ráj.
Zlatili, zlatili, srdcem ji zlatili.
Zpěv ptáků provází vzpomínku mou,
kde láska dýchá na zrcadlo tváří,
toužebné setkání pohledů, pout.
Zlatili, zlatili, srdcem ji zlatili.
Z oblohy hvězda padá teď k nám.
Po zlaté cestě cval kopyt zvoní,
v oblacích brána je zamčená dál. |