Čekali jsme na měsíc na obzoru stáli Když ten zmetek vylezl bohem jsme mu dali Strhli jsme ho dolu z hůry Zatloukali do něj kůly Bezhlavě jsme do něj bili A o smrti slunce snili Když pak zhebnul v louži špíny Vršili jsme kopec hlíny Pod nohama měsíc na východ slunce čekáme Zašpinit slunce svorně se chystáme Mistr špinitel a legie umbrtkova Opakujem co udělat,znova,znova znova Morbivod vrtačku drží Karl s pistolí moment východu střeží Strastinen rozdmíchává špínu Well kope hrob, hrabe hlínu Slunce už leze z noci ven Než chcípne zařve: Den!!!!!!!