Vítr
1. Tehdy Gfoukal chladný vítr, ostře Amichladivý a čistý,
česal D7zvadlé hlavy stromů, trhal Gkaštany a listy,
já jsem Hmiseděl před tím domem, hlavu Amistejnou, jak ty stromy,
potom Gdošlo taky na mě, a já D7rázem poznal, co mi ten den Gdal.
®: To Gvítr, Cmůj GvítrC, co Ghvízdal a nad mou hlavou D7válG.
2. Stál jsem u zábradlí mostu, pod ním v hloubce voda pádí,
kolem zhromáždení rádci, jeden radí, druhý svádí,
první - jistější je zůstat, druhý - krásnější je skočit,
potom zafoukal můj vítr, kamsi odvanul je, z očí mi je svál.
®:
3. Stála u zábradlí mostu, ještě váhá, ještě stojí,
i když potkám ten svůj vítr, možná časem neobstojím,
ale rozhodnu se brzy, abych cítil volnost letu,
snad pomůže mi vítr, možná, že se ve všem pletu, co já vím.
®: A vítr, můj vítr snad přijde a já s ním poletím ...
|
Wabi Daněk:
Bambini Di Praga:
Wabi Daněk:
