Chlebíčky, oschlé chlebíčky,
pohrobci včerejších svátků.
Ty šunkové, ty s vajíčky,
ty ze čtvrtku, ty z pátku.
Chlebíčky, oschlé chlebíčky,
ztroskotali na svých cestách.
Už delší čas, jsou z ledničky,
nikdo po nich ruku nevztáh.
Chlebíček s vajíčkem, je nejsilnější ráže.
Host hubu otevře, jak vrata do garáže.
A už tam zajíždí ta velká sněžní fréza.
A z obou koutků úst, vytéká majonéza.
Chlebíčku humrový, no vida i ty jsi tu,
kolik let byl jsi pro nás symbol blahobytu.
Všichni jsme žasly nad tou zvláštní recepturou.
A plátek citrónu, ten jedl jsem i s kůrou.
Chlebíčky, oschlé chlebíčky,
pohrobci včerejších svátků.
Ty šunkové, ty s vajíčky,
ty ze čtvrtku, ty z pátku.
Pak je tu chlebíček, který si vždycky počká,
z něj hledí osamělá sardelová očka.
A kdo jim podlehne, ten dopustí se chyby,
už nikdo ho ten večer, na ústa nepolíbí.
Na dalším chlebíčku je salát zvaný vlašák,
kdo ho sní po dvou dnech tak to je vážně pašák.
Protože pak přijde svátek rock-n-rollu.
a kameny se valí, ze žlučníku dolů.
A je tu klasika chlebíček s uherákem,
kdo si s ním potýká, tak ten to bere hákem.
Myslím, že kdysi stával kolem pěti kaček.
a já cítím tu vůni, ten parfém ze sedaček.
Mám rád ty chlebíčky,
ty svědky zašlých věků.
Vždyť já sám připomínám trochu oschlou veku.
Žily jsme svobodně a taky nesvobodně.
A zažily jsme hodně,
a pamatujem hodně
a zažily jsme hodně.
Chlebíčky, oschlé chlebíčky |