VÍTR
Poslouchám vítr, vítr mé duše,
kde skončím ví dobře jenom Bůh,
sedím při zapadajícím slunci,
ale nikdy, nikdy, nikdy, nikdy
jsem nechtěl tenkrát vodu,
ne nikdy, nikdy, nikdy.
Poslouchám svá slova, ale oni padají daleko dolu,
nechám svou muziku, aby mě vedla tam, kam chce mé srdce,
plaval jsem v pekelném jezeře,
ale nikdy, nikdy, nikdy, nikdy
neudělám tu samou chybu,
ne, nikdy, nikdy, nikdy.
|