CJdu k temnýmu lesu, Em Amišestnáctku nesu,
jsem Franěn, jsem sláb, neCmocen.
Já chtěl bych jít domů, Amitak modlím se k Bohu,
Fkdy přijde G7už návratu Cden.
Les v džungli hučí, tam kulky jen bzučí,
už zbytečný je, sám se rvát.
Z mý roty jsou cáry a rány mně pálí,
teď zrovna se začínám bát.
®: CSeverní C7Vietnam je Fkrutý,
Cpočítej lásko má G7s tím,
Ck nohám Ti C7dám dva, tři FŽlutý,
nebo se Cvůbec G7nevráCtím.
Tak zarůstám vousem a Viet-kongové jdou sem,
už slyším je blíž a blíž.
Už mají mou stopu, já zákop si kopu,
a z bambusu stloukám si kříž.
Zde leží ten blbec, má na hlavě „hrnec“,
a opustil Tvou , krásnou tvář.
Má roztrhlou hubu, v ní pár zlatejch zubů,
a nad hrobem napalmu zář.
®:
|