1.: Zas mám tu smůlu, nemůžu si pomoci.
Lehlo to na mě jako sarkofág.
Oddávám se už jenom své nemoci.
Smrt můj učitel, já jsem jeho žák.
R.: Třeba zejtra mě to bolet nebude,
třeba zejtra, budu sám.
Až mi jednou ten smutný vlak pojede,
někdy večer sejdem se tam.
2.: Teď spím a náhle, vidím znova svůj život.
Proč nejde změnit, co jsem udělal?
Vidím se zase, stavím všem pod nohy plot.
Smrt má věrná, já jsem její král.
3.: Už mám namále, cejtím, nic mě nebolí.
moje slunce, svítí nebo ráj?
Už vím majetek, školy za nic nestojí.
Smrt můj život, proč musím žít dál!
|
