E, E4, E, E4
: [E]Z okna [H]svýho bytu [C#mi]vzdávám čest [A]mono[H]litu
kterej se tyčí do výše, do mýho srdce napíše
Tu malou krásnou monovětu, že jsem šťastnej, když ty jsi tu.
R.: [A]Cítím, že jsme blíž a b[E]líž,
s tebou stoupám výš a výš,
ty se z mýho srdce neztratíš.
[F#mi]E, E[G#mi]4, E[A], E4
: Do okna mýho bytu, padá zář monolitu
lidi kolem jásají tajemství však neznají
proč tahle záře veliká často se nás dotýká.
R.
Do okna mýho bytu dál padá zář monolitu.
|
