Snad Emáš ještě mý jméno Drtěnkou napsaEný,
nebo snad ho z dlaně tvý někdo Aslíbal,
je tak Elehký "sbohem" dát, v tom se Dvyznáš,
vzpomeň Ajen, kdo ti Htvou píseň Ezpíval.
Když mě ráno slunce budí, jeho světlo dopadá
tam, kde stále ještě tvůj úsměv vidím,
ruku vztáhnu za tebou a pak poznám,
že se jen iluzí snovou šidím.
®: Co z toho Gmám, nevím Asám, pořád Ezkouším
najít Gtvář, která Anení prázdnej Hrám,
najdu Gjen bez lásky Ažár a pak se Epopálím,
co z toho AmámG, nevím Esám.
Jarní den měl by znít jako zvon sváteční,
v hlavě dál ticho jen burácí,
to je mý requiem za noc s tebou,
někdy vím, láska jen utrácí.
®:
®: + co z toho Amám, Gjá nevímE sám.
co z toho AmámG, E ...
|
Jiří Brabec:
