FV dlaních čáry Emví co je nám CsouzeAmný,
je Ddobře, že v nich neumíme Gčíst.
CPři lámání Gchleba, když se Amnám nic nedEmaří,
za Fto může Cosud, si Gv klidu můžem Cříct.
CTo už je všechno Gdávno - 15Am let a možná Emvíc,
Fkdy mé heslo Cbylo: po nás Dpotopa, dál Gnic.
CKolikrát jsem seG jen vysmál Amtonoucím v obaEmvách,
Fo mou Cduši, tělo, o věc, Gna kterou jsem Csáh.
Už vím, že doma není nikdo dobrým prorokem,
teď tonoucí jsem já, těžko hledám pevnou zem.
Karta se jen otočila, marný nad tím klít,
čeká to i mou dceru a tak to snad má být.
|
Blue:
Belasí:
