Přišla C chvíle, kdy déšť G smutných C myšlenek G bloudil
spíš než C smutných spíš F pravdivých G jen
něcoC těžké jakoG svědomí ono to C svědomí G je
dopis Cdo nebe velké F pravdy a G hřích
Černý tabule mraků a bílý světýlka hvězd
a moudrý zákony lidstva a právo a čest
všechno uvnitř je psáno a dáno na pospas všem
jenom odplata patří jenom mě jen
R: tak mi odpusť když můžeš, já vím musím jen chtít
jestli sliby chceš zkusím, co uměl bych být
snad ti zůstanu věrnej, až budu utíkat z cest
až pravda nad láskou bude chtít vést
Přišla chvíle kdy odraz tvoří průzračné já
kdy se vymlouvat nejde říkat co se jen zdá
i ty nejzazší kouty myšlenek, kdo líp kdo zná
zoufalost úniků nepomáhá