Byl Hmivítr znát v ten Azvláštní den,
já nad temným Emořem Hmistál.
Když Hmivečer se k noci nachýlil,
blesk Dudeřil opoAdál
a Hmizaduněl hrom a najednou
se Dvítr utiAšil,
já Hmizkamenělý Aúžasem
stál náhle na ESpansow HmiHill.
Pak šel jsem cestou k údolí
a přítele uviděl.
On stiskl mi ruku jako dřív,
jenom šedivé vlasy měl.
A povídá, že je jediný,
kdo v rodném kraji zbyl,
ostatní prý jsou v podzemí
na úpatí Spansow Hill.
Já nevěřil a kráčel dál,
kde láska má měla dům,
častokrát cestou zamával
bělostným oblakům
a ona stála ve dveřích
a já ji políbil,
stejně jako před léty
na temeni Spansow Hill.
\"Tvá kůže je jak padlý sníh,
tvé oči jsou tůně hor
a vlasy tvé hoří soumrakem,
když slunce jde za obzor.\"
Ona řekla jen:\"Ach lásko má,
proč dřív ses nevrátil?
Podívej večer odchází
a tma skryla Spansow Hill.\"
Tím směrem jsem hlavu obrátil
a byl jako oslepen
a bloudil slepý krajinou,
než přišel nový den.
Zas vítr foukal nad mořem,
já věděl, že tisíce mil
a půl vlastního života
mě dělí od Spansow Hill.
MEZIHRA: Hmi, D, E, Hmi, D, E, Hmi, D, E, A, E
Zas vítr foukal nad mořem,
já věděl, že tisíce mil
a půl vlastního života
mě dělí od Spansow Hill.
💬 Komentáre
Pridať komentár
http://www.folk.sk/modules.php?name=News&file=article&sid=758
http://www.countryworld.cz/viewclanek.php?id=2134
http://www.radiovalc.cz/country.asp?PageNo=1&ID=7404&typ=country
http://beta.internetfolk.cz/drobnosti/ifjam040112.html
Buďte prvý kto napíše komentár! 🎵