Ukládal jsi mě do postele,
večer zhasínal světla,
staral se, abych byla živá a zdravá,
malým holkám na tom záleží.
Čistil jsi mi zuby a česal mé vlasy,
musel jsi mě všude vozit,
když jsem se ohlédla,
vždycky jsi tam byl.
Ty jsi to všechno musel dělat sám,
Vydělávat a tvořit pocit domova,
muselo to být těžké,
jak nejvíc to mohlo být.
A když jsem v noci nemohla spát,
ze strachu, že se věci nezlepší,
držel jsi mě za ruku a zpíval jsi mi:
Ty housenko na stromě,
jak se divíš, čím chceš být,
nedojdeš daleko, ale vždycky můžeš snít.
Přeješ si smět a přeješ si moct
neboj se a drž se,
slibuji, že jednou přijde den,
kdy jako motýl vyletíš ven.
Jako motýl vyletíš ven
(jako motýl vyletíš ven)
Dostala jsi svá křídla,
teď už nemusíš zůstávat,
chyť se snů a vyplň si je.
Jako motýl, jako motýl, jako motýl,
Jako motýl vyletíš ven.
|