Z rozmlácenýho kostela,
v krabici s kusem mýdla,
přinesl jsem si anděla,
polámali mu křídla.
Díval se na mě oddaně,
já měl jsem trochu trému,
tak vtiskl jsem mu do dlaně,
lahvičku od parfému.
A proto prosím, věř mi,
chtěl jsem ho žádat,
aby mi mezi dveřmi pomohl hádat
co mě čeká
a nemine,
co mě čeká
a nemine
Pak hlídali jsme oblohu,
pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu
a hraní na vojáky.
Do tváře jsem mu neviděl,
pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl,
že mohou poletovat.
A proto prosím, věř mi,
chtěl jsem ho žádat,
aby mi mezi dveřmi pomohl hádat
co mě čeká
a nemine,
co mě čeká
a nemine,
co mě čeká
a nemine,
co mě čeká
a nemine,
co nás čeká
a nemine,
co náš čeká
a nemine,
co nás čeká
a nemine,
co náš čeká
a nemine
Když novinky mi sděloval
u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval
z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla,
on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá,
novýho z mojí helmy.
Co nás čeká... |
Bulp:
Embassy:
David Deyl:
