Pláče kočka - Písnička Často má duše se choulí, je to tak v životě koulím to všelijak. Za sebou brázdu, co už jsem toho zvoral – hola hou! Je hluboká a večer tlačí pod hlavou. Jenže už ráno je mi jasný, i když nevím jak, někdo se přes noc u nás zastavil můj polštář naklepat. Někdy si říkám: Žádná sláva. Vo těch pár boulí ani nejde, jen tomu hlava sejde, kdo stejně jako já sfouknul světlo a sítě potrhal. Ale jsou tady a ze starejch cárů a nití upletou provázek a jejich lampa z dálky už svítí. Ale jsou tady a ze starejch cárů a nití upletou provázek a jejich lampa z dálky už svítí. Často má duše se choulí, je to tak a že jsem fotr, kterýmu z kapsy čouhá prak. Co chvíli jako uličník u rozbitýho vokna chycenej, stojím v pozoru a doufám, že to přijde – čekám na zázrak.