Pohádka o New Yorku ON: Ten dlouhej Štědrej den na záchytce skončil. Z pelechu z kartonů bolavej anděl vzlít, zpíval mi starej song o irský rose z hor. Já schoval tvář do dlaní a snil, že smím tě mít. Vlastně mám štěstí víc, než jsem si zasloužil. Tak nějak cejtím, že ten rok je tvůj a můj. Tak pěkný svátky a spoustu lásky, brzo zas bude líp, teď hlavně při mně stůj. ONA: Káry velký jak bary a zlato v řekách a divokej vítr ti klobouk smeká. Když jsi mě líbnul na Štědrej den, slíbils, že Broadway padne mi vplen. ONA: Byls hezkej. ON: Bylas milá, newyorská víla. OBA: Když kapela zvadla, my tančili dál. Sinatra nám zpíval, kdo chtěl, ten se díval, jak se líbáme v rohu a patří nám sál. Sbor newyorskejch poldů střeží americkej sen, v dálce zvoní zvon, je Štědrej den. ONA: Jseš nula, jseš trubka! ON: Jseš feťácká čubka! Tak sbal si svý jehly a naval mi klíč! ONA: Ty šmejde, ty spratku, ty hromado zvratků, tak veselý svátky a pakuj se pryč! OBA: Sbor newyorskejch poldů střeží americkej sen, v dálce zvoní zvon, je Štědrej den. ON: Chtěl jsem bejt navždy s ní... ONA: Teď plaveš v pěně dní, sebrals mi, o čem sním, byla jsem kráva. ON: Tvý sny si pod plášť dám, do svejch je poskládám, zůstanu na to sám, to se holt stává... OBA: Sbor newyorskejch poldů střeží americkej sen, v dálce zvoní zvon, je Štědrej den.