G                  C            G               D 

Noc zdá se dlouhá, ráno krátký, já zas se musím ptát, 

    G                C             G   D             G 

jak žít tu dál, když mříž mi brání tam venku s tebou stát. 

 

        G                C             G                    D 

Rf :	Já dávno vím, že mám pod jívou místo volný pro svůj kříž, 

           G              C            G      D           G 

	až spát pod trávu dá mě pánbů, tam mi kytky nosit smíš. 

 

Tvůj úsměv, dárling, ten mi říká víc, než jsem si moh´ přát, 

jen smůla velká, zítra ráno mám ti navždy sbohem dát. 

 

Že mříže právě nás dva dělí, může se ti špatný zdát, 

jen dál mi mávej, jíva čeká, sám pod ní půjdu spát.