bloudím temnou ulicí a hvězdy počítám,
někde tam, za oblohou je svět kam odlítám.
Vím, že tohle taky znáš, když padá hvězdný prach,
tak jen dej mi ruku svou a překročíme práh.
Možná jsem to já, možná jsi to ty,
možná oba dva z jiný planety,
možná jsem to já, možná jsi to ty,
možná oba dva z jiný planety,
možná jsem to já, možná jsi to ty,
možná oba dva z jiný planety,
možná jsem to já, možná jsi to ty,
možná oba dva z jiný planety.
Miliony otázek a pár ztracených vět,
jenom křídla roztáhnout vždyť je to na dohled.
V každém z nás se ukrývá ten vzdálený svět,
někde tam za oblohou pár světelných let.
Možná jsem to já, možná jsi to ty,
možná oba dva z jiný planety,
možná jsem to já, možná jsi to ty,
možná oba dva z jiný planety,
možná jsem to já, možná jsi to ty,
možná oba dva z jiný planety,
možná jsem to já, možná jsi to ty,
možná oba dva z jiný planety.
Možná jsem to já, možná jsi to ty,
možná oba dva z jiný planety,
možná jsem to já, možná jsi to ty,
možná oba dva z jiný planety,
možná jsem to já, možná jsi to ty,
možná oba dva z jiný planety,
možná jsem to já, možná jsi to ty,
možná oba dva z jiný planety. |