Dárek
Nesmyslně rád se toulám,
dívám se do všech výkladů.
Chtěl bych dárek plný krásy,
plný zemských pokladů.
Ať se dívám jak se dívám,
plno čísel samý kýč.
Nad takovým dárkem zývám,
půjdu hledat někam pryč.
Bloudím a bloudím,
sám sebe soudím,
vždyť někde musí žít,
kde se stále ukrývá.
Bloudím a bloudím,
sám sebe soudím,
chodím a přemýšlím,
jestli lásky ubývá.
Ozvala se jednoho dne,
a já jí vítal, račte dál.
Nikdy víc už neklepala,
a já jsem rád, že nejsem sám.
Bloudím a bloudím,
sám sebe soudím,
vždyť někde musí žít,
kde se stále ukrývá.
Bloudím a bloudím,
sám sebe soudím,
chodím a přemýšlím,
jestli lásky ubývá.
Bloudím a bloudím,
sám sebe soudím,
vždyť někde musí žít,
kde se stále ukrývá.
Bloudím a bloudím,
sám sebe soudím,
chodím a přemýšlím,
jestli lásky ubývá. |