Skoro celej tejden, trávim doma sám,
to když se večer sejdem, dáme řeč a kouř.
Skoro celej tejden, trávim doma sám,
to když se večer sejdem, dáme řeč a kouř.
Venku padá sníh, lesk vidím v očích tvých,
to když se do nich dívám, za to může kouř.
Odešla mi ráno, dvakrát taková,
a nikde není psáno, jak se zachová.
Možná bude tenká, a možná jako sud,
i když to bude holka, a nebo príma kluk.
Žádnej se mi nediví, že jsem dneska opilý,
narodil se človíček.
A nikdo mi nenadává, že tak děsně nasávám,
unavená spíš.
Tak na našem hřišti, křičí malí svišti,
a mezi nima kouká, něco si snad brouká.
A když máma volá, málo kdo odolá,
jak to krásně voní, za to může kouř.
Žádnej se mi nediví, že jsem dneska opilý,
narodil se človíček.
A nikdo mi nenadává, že tak děsně nasávám,
unavená spíš.
Žádnej se mi nediví, že jsem dneska opilý,
narodil se človíček.
A nikdo mi nenadává, že tak děsně nasávám,
unavená spíš. |