Ami, Emi, F, G, E, Ami, F
E, Ami, F, E, Ami, EmiF
V AmiLoyole Ignác Epíše HamleAmita,
jenž mluví Fslova, Gslova, sClova,E
zrna jsou Amidávno v mouku semleta
a hrbáč Ehavran E7hlízy Amiklová.
Jsou slova Fbásní v pokru G(C)prohraná(G)
a dívky v hot-pants pivem Czpité,E
Amizříš lesklá pera v peří havrana
a Ekříž, jenž drží jezuiAmité.Emi, Ami
®: V zástupu Amichátra zedraDminá,
burlaci s Gpísní jednotCvárEnou,
Amina stěně obraz Dmityrana,G(E)
krvavé Ehvězdy nad továrAminou.
Na nebi visí oblaDmika
a měsíc Gsvítí nad hvězCdárnEou,
v AmiGulagu bijí DmikulaGka
a hvězdy Estárnou, hvězAmidy stáFrGnou.
Dmi, Ami, G, Ami, Emi, F, E, Ami
F, E, Ami, Emi, Ami
Rudá je krev a tužka cenzora,
rudý je samet vazby spisů,
rudé jsou žilky v oku kondora,
rudá je barva kompromisu.
Jedově rudá barva minia,
pod rudým sluncem bubny znějí,
zní pochod do citátů z Plinia
pro školní výlet do Pompejí.
®: F, G, Dmi, Ami, E, Ami, Emi,
F, E, Ami, F, E, Ami, Emi, Ami
Je k pláči řeč, jež mluví frázemi,
protože slov a vět se bojí,
je k smíchu řád, jenž získán v zázemí,
zatímco chlapci v palbě stojí.
Jestliže důsledek je příčinou
a volnost cídí mříže pastí,
je rodná země možná otčinou,
však není vlastí, není vlastí.
®: + hvězdy stárnou, hvězdy stárnou ...
|