|
|
Tichý, Karel - OUTOVACÍ (Teplej jsem se narodil, gejem se Tichý, Karel - OUTOVACÍ (Teplej jsem se narodil, gejem se |
*** Autor textu: Karel Tichý *** Autor hudby: Karel Tichý | 1.
Sotva do mě dostali abecedu, čísla
Z polívky lovit písmenka a na noc sklopit víčka
Ožužlanej polštářek mi jednou vrazí věnem
Štokrdle o sebe přelomím a vřešťanem jsem - ajhle
Sotva lezu, nedolezu, než se narovnám
čtyři stehy na duši ze svých porodičů mám
Ty si jednou rozkoušu a přečtu co v nich je
Šok, smíření, odpouštím jim, co ze mě pak vzejde!
Bacil střídá bacil v mém tělíčku
živůtek mi visí na jazýčku
Nemotorně první kolo ovládám
však motoru svých hlasivek průchod dám!
Mléčný škraloup a ty játra do svých útrob nikdy nepozřu
Do svýho nitra unikám a infantilní konvence zapřu
Jak stonavej mraveneček pomoc nehledám
Pofoukám si sám bolení, to ještě musím sám
A o čáru na dveřním rantlu jsem zas k vyspělosti blíž
2.
Ikarusem ze školy a ať jsi doma v šest
I lesák Hood šel spát když už jeho kopí v trámu je
Ježíškovi sbohem dám teď ve mně pudy řvou
a ty mi lezou ze všech útrob ve skupenstvích - ajhle!
Fantazie s kluky pod peřince
od nohou přes zadek až k hlavince
pak anaerobně svoje tělem ochočím
den po dni další pyžamo promočím
Co mi větří doma hlavou tak to v těláku promrhám
Hry s míčemi mě nebavěj, já jiné kluky v hlavě mám
Však že mi život jednou představy mé usměrní
co hrozného jsem dělal doma ve své posteli!
A o čáru na dveřním rantlu jsem zas k vyspělosti blíž
3.
Svoje touhy užívám však bych se nenadál
To mi nikdo neřekl že co s kluky rád dělám
Vykleštěným slovíčkem prej jmenovat to musím
Mně vrčí strojek v kebuli, co v životě ještě zkusím!
Elév svého života, léčitel
vybičuju pudy jak krotitel
Sekl jsem se takhle já žít nemůžu
radš jiný touhy než se rozmůžu
Kukadla, ušiska, čenich - jo, ty si o své říkají
A spodek se k tomu přidá, to světu nikdy neutajím
Holčiny mě aspoň rozeberou, když už mě neberou
Vyjou pro mě, ryjou do mě a jak si mě přeberou
Ale já jsem o čáru na dveřním rantlu zas k vyspělosti blíž
Inkognito v komoře jednou pro vždy vyměním
za ofiko postel, svoje sny v reálu proměním
za bičem do zad, mouření, křesťanského strašení,
pro pokusnou myš ve sklenici, sousedského žvanění,
heteráckých keciček o pohlavním předurčení
a samozvanou skupinku otrockého myšlení
Není životní styl jako styl, provázelo mě bolení
Co všem je přáno, mně není dáno, našel jsem řešení!
A já jsem o čáru na dveřním rantlu skoro k vyspělosti blíž |
| |
